Ožehnul mne plamen zaslepené vášně
Zavřel mi oči a já neviděl
Zavřel mi uši a já neslyšel
Zatemnil mi mozek a já slepě šel
Tam, kam nevede má cesta…
Volal jsem o pomoc…
Však z temnoty najít cestu lehké není…
Tu slyším slabý hlas:
„Otevři oči, kolem je krásný svět
Sluneční zář, měsíční svit…
Až je zas uvidíš, vrátíš se zpět
Na cestu svou
Otevři oči, cesta je před tebou
Najdeš tam vše, co život dát ti může
Pro radost i štěstí…
(Antonie Krzemieňová)